Smrt nastane, когда se zastaví činnost mozku a/nebo dalších životně důležitých orgánů, jako jsou játra nebo ledviny.
Naposledy vydechneme, srdce přestane bít.
Je dokončena série událostí a tělesných změn, kterou nazýváme umírání.
Lékaři z Cleveland Clinic popsali, které jsou nejčastější:
Méně fyzické aktivity a více spánku
U zdravého člověka je spánek způsobem, jak tělu a mysli dodat potřebnou energii.
Umírající člověk však spí daleko více z jednoho prostého důvodu: žádná energie už mu ani po vydatném odpočinku nezbývá.
Srdce zaostává v pumpování okysličené krve do těla a buňky tak nemohou vykonávat svou práci a udržet člověka v bdělém stavu, fyzicky aktivního.
Tělo se těsně “před koncem” zaplaví kyselinou hydroxymáselnou, která se postará o to, aby moment odchodu proběhl naprosto bezbolestně.
Samotný instinkt přežití je ale naprogramován tak, že pro nás v našich finálních chvilkách může být velice bolestivý.
V případě, že tělo ztrácí velké množství krve, začne se automaticky bránit tak, že ji ze zbytku těla nasměruje k životně důležitým orgánům.
Části těla, které jsou krve zbaveny, například nohy nebo ruce, pak mohou začít intenzivně bolet.
V samotném okamžiku smrti se ale bolesti s největší pravděpodobností bát nemusíme.