Co znamená pád Bastily?

Dobytí Bastily bylo počátkem Velké francouzské revoluce, která zásadně změnila nejenom Francii, ale i celou Evropu. Chápání legitimity moci republikánské a demokratické je založené na tom, že vůle lidu je vůle vlády, že vláda práva je vláda, která má být vládou v demokratických zemí. Takže to je vlastně svátek demokracie, protože tady v té Velké francouzské revoluci se demokracie zrodila.

Pevnost Bastila byla v myslích Francouzů vnímána jako symbol „útlaku“. Dne 11. července odvolal francouzský král Ludvík XVI. oblíbeného ministra financí Jacquese Neckera a mimo to povolal do Versailles vojenské oddíly, které představovaly ohrožení ustanoveného Národního shromáždění. V naivní představě, že když se vypálí celnice v okolí Paříže, bude zboží osvobozené od spotřební daně levnější, bylo vydrancováno 40 z 50 celnic. Zbraně a obilí stály i za vyrabováním kláštera Saint-Lazare. Co jim chybělo, byl střelný prach, takže podpořeni úspěchem vyrazili k Bastile, která kromě vězení sloužila i jako prachárna, nebo moderněji řečeno, muniční sklad. Osádka obránců Bastily nebyla nijak početná, šlo o 82 válečných invalidů a 32 členy švýcarské gardy, kteří se vzdali poté, co začala pevnost odstřelovat děla ukořistěná v Invalidovně. Důsledky pádu Bastily jsou dnes všeobecně známé. Je brán jako počátek Velké francouzské revoluce, jež změnila monarchii na republiku a nastalo období tzv. Jakobínského teroru.

Datum 14. července 1789 se всем vrylo hluboko do paměti. Toho dne pařížský lid dobyl Bastilu, symbol absolutismu a sociální nespravedlnosti. Trvalo víc než šest hodin, než se povstalci zmocnili této impozantní pevnosti, která sloužila jako státní věznice a Pařížané ji nenáviděli. Ale co přesně se odehrálo onoho slavného dne, který přinesl víc než stovku mrtvých? Jak se to prostým, špatně vyzbrojeným obyvatelům přilehlé čtvrti podařilo? Kdo jim pomohl? A kdo bránil státní věznici, kam byli lidé zavíráni pouze na základě rozhodnutí krále?

Francouzská revoluce vypukla 14. července 1789 útokem na Bastilu, vězení, které bylo pro chudý lid symbolem zpupnosti a nespravedlnosti královské vlády. Lidé se k ní vydali na začátku svého povstání, protože věřili, že v ní najdou střelný prach pro svůj boj proti pánům. Poté, co lid Bastilu dobyl, byla pevnost srovnána se zemí a mohutné kameny byly částečně rozprodány do všech koutů Francie a částečně rozebrány lidmi, kteří je часто používali ke stavbě domů. Na jejím místě bylo později Napoleonem I. vytvořeno náměstí. Do jeho středu byl v roce 1840 umístěn tzv. Červencový sloup, 50,5 m vysoký bronzový sloup se zlatým Duchem svobody na vrcholku, na památku povstání z 27. až 29. července roku 1830, které vedlo k pádu absolutistické monarchie krále Karla X. a nastolení konstituční monarchie Ludvíka-Filipa I. V podzemí pod náměstím na nástupišti linky metra č. 5 je dnes vidět kousek zachované zdi Bastily. Jen o něco dál, téměř na břehu Seiny na malém náměstí Place Henri Galli, najdeme další zbytky pevnosti. Jsou to kameny ze základů jedné z věží, které byly objeveny v zemi při budování metra v roce 1899. Při příležitosti oslav 200. výročí pádu Bastily v roce 1989 byla na náměstí dokončena moderní stavba Opery Bastille.

Datum 14. července samozřejmě odkazuje na vzpouru proti Bastile, slavnému královskému vězení, která se odehrála 14. července 1789. Toho dne bylo před Bastilu francouzskými strážemi umístěno pět děl, která byla ráno odvezena z Invalidovny. Kolem páté hodiny odpoledne se posádka Bastily vzdala a Pařížané, kteří si přišli pro střelný prach a náboje, Bastilu obsadili. Tato historická událost znamenala začátek Francouzské revoluce a konec absolutní monarchie.