Co odstartovalo Francouzskou revoluci?
Paříž, kde také propukla Velká francouzská revoluce. Oslavy se po všech stránkách náramně vydařily, Čtěte více
Proč došlo ve Francii k revoluci?
Vivianne Weissnat
2025-08-25 03:15:40
Odpovědi
: 7
Na konci 18. století sužovala Francii hospodářská krize. Země stála na pokraji bankrotu, který podpořila také rozhazovačnost královny Marie Antoinetty, finanční podpora americké války za nezávislost a také několik let neúrody. Bylo proto nutné reformovat hospodářství. Ovšem reformní kroky, které by pomohly, se nelíbily šlechtě. Na některých místech se začali bouřit příslušníci tzv. třetího stavu. Tedy střední třída, která trpěla vysokým zdaněním, a zároveň na ni nejvíce dopadaly následky krize. Francouzský král Ludvík XVI. ve snaze situaci uklidnit svolal v červnu 1789 tzv. generální stavy. Král shromáždění sice schválil, ale pak proti němu poslal armádu. Už tak dost rozhořčení lidé vykradli královskou zbrojnici a 14. července přepadli vězení Bastila, symbol útisku.
Blaise Hayes
2025-08-14 20:05:52
Odpovědi
: 11
Existovalo několik důvodů, proč k revoluci došlo. Prvním důvodem byla sociální nerovnost. Ve Francii byly tři stavy. První stav tvořili duchovní, druhý stav šlechta a třetí stav byl zbytek obyvatelstva. Třetí stav měl nejvíc lidí, ale měl nejméně práv. To vedlo k nespokojenosti a touze po změně. Dalším důvodem byla ekonomická krize. Francie byla zadlužená a lidé trpěli hladem. Vláda se snažila zvýšit daně, což způsobilo další nespokojenost. Lidé byli unavení z toho, že musí platit vysoké daně, zatímco bohatí lidé se měli dobře.
Přečtěte si také
Co je direktorium?
direktorium vrchní správa, ředitelství dočasný vládní výbor direktorium dočasný vládní výbor dir Čtěte více
Agnes Stoltenberg
2025-08-14 18:16:46
Odpovědi
: 14
Vláda Ludvíka Filipa zvaná Červencová monarchie se postupně odkláněla od liberalismu, byla navíc poznamenána četnými skandály a korupčními aférami.
Francouzská buržoazie byla stále zklamanější politikou krále, kterému pomohla ke zvolení.
Odpor vůči králi se týkal především volebního cenzu, který měšťanstvu upíral zastoupení na moci, které by odpovídalo jeho významu a vlivu.
Rovněž dělnictvo było nespokojeno se svým postavením a s rostoucími sociálními problémy, které se ainda více prohloubily v roce 1847 během zemědělské a obchodní krize.
Poté, co král zakázal plánovaný banket k podpoře reformy volebního práva, došlo 21. února 1848 v Paříži k veřejným protestům, které se rychle změnily v nepokoje a posléze se změnily v revoluční hnutí.
Především došlo ke sjednocení sil dělníků a buržoazie.