V jakém období vznikla hudba?

Hudba přesto byla od pradávna součástí života člověka, života společnosti. Těžko bychom si mohli představit, že by si naši dávní předkové nezazpívali při práci, putování a starodávných pohanských rituálech a nezatancovali při svatbách a jiných hodokvasech. Hudbu těchto období neznáme a ani znát nemůžeme. První mihotavé světélko poznání, doplněné o něco silnějším světélkem tušení, se objevuje až v 9. století s postupným pronikáním křesťanství prostřednictvím franských misionářů, kteří pro svoji bohoslužbu užívali gregoriánský chorál. Bezesporu větší úspěch měla mise Konstantina a Metoděje roku 863. Jejich staroslověnská liturgie (bohoslužba) byla také zpívaná a přes očekávanou inspiraci byzantským prostředím nebyla latinskému prostředí vzdálena. Významnou událostí bylo založení pražského biskupství roku 973, na které navazovalo mimo jiné zakládání škol gregoriánského chorálu a latinské liturgie. Zlatý věk gregoriánského chorálu u nás nastal právě v 13. a 14. století za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků a navazoval na prosperitu a vrůstající prestiž království. Ve 13. století jsou také zakládány nové kláštery cisterciáků, dominikánů a františkánů. Tato tendence pokračovala i ve 14. století, takže na jeho konci byla na Moravě poměrně hustá síť těchto center vzdělanosti, kultury a zbožnosti. Česká duchovní píseň Na gregoriánský chorál záhy začala navazovat česká duchovní píseň. Byl to svérázný projev nejen lidové zbožnosti, ale také národní sounáležitosti. Funkci slavnostní a korunovační písně po řadu století plnila nejstarší česká píseň Hospodine pomiluj ny snad z 10. století. Umělá světská píseň Ve 13. století se v zemích koruny české začíná objevovat umělá světská píseň, která měla podobu německého minnesangu (obdoba francouzských trubadúrských a truvérských písní). Na českém královském dvoře působili Reinmar von Zwetter (?1200 ­­– 1248), Heinrich von Meissen (?1250 – 1318) zvaný Frauenlob a Tannhäuser (1200 – 1266). Pod vlivem minnesangu začínají ve 14. století vznikat obdobné české písně, které jsou zároveň vyspělou českou poezií. Poslední typ – vícehlasá hudba se u nás začala objevovat později. Od gregoriánského chorálu odvozený vícehlas nazývaný organum byl založený nejprve na improvizovaném druhém hlasu k melodii chorálu. Až za vlády Lucemburků ve 14. století se u nás rozvíjí vyspělejší vícehlas po vzoru francouzského stylu ars nova.

Původ hudby není znám, protože vznikla před zaznamenanou historií. Hudba se vyskytuje v každé známé společnosti, v minulosti i současnosti, a je považována za kulturní univerzum. Vzhledem k tomu, že všichni lidé na světě, včetně nejizolovanějších kmenových skupin, mají nějakou formu hudby, lze usuzovat, že hudba byla pravděpodobně přítomna v populaci předků před rozptýlením lidí po světě. Někteří se domnívají, že původ hudby pravděpodobně vychází z přirozeně se vyskytujících zvuků a rytmů. Prehistorická hudba, kdysi častěji nazývaná primitivní hudba, je označení pro veškerou hudbu produkovanou v předliterárních kulturách, která začíná někdy ve velmi pozdní geologické historii. Prehistorická hudba tak technicky zahrnuje veškerou světovou hudbu, která existovala před vznikem jakýchkoli v současnosti dochovaných historických pramenů týkajících se této hudby. Na prehistorickou hudbu navazuje na většině území Evropy hudba starověká (1500 př. n. l.) a v následujících Evropou ovlivněných oblastech hudba pozdější, která však v izolovaných oblastech existuje dodnes.