Kdo založil Česko?

Dne 28. 10. 1918 došlo v Praze k vyhlášení československé samostatnosti. Řízení veřejných záležitostí se ujal Národní výbor, jehož členy byli František Soukup, Vavro Škrobar, Antonín Švehla a Alois Rašín. Již 30. 10. se v Turčianském Sv. Martině sešla Slovenská národní rada a v tzv. Martinské deklaraci přijala prohlášení o připojení Slovenska do nově vznikajícího státu. Českoslovenko vzniklo jako demokratický stát a tudíž muselo řešit národní otázku. Československo vzniklo jako demokratický stát a tudíž muselo řešit národní otázku. Kromě Čechů a Slováků zde žilo velké množství Němců, Maďarů, Poláků a Ukrajinců. Předpokládalo se, že součástí státu se stanou i německé oblasti z Českých zemí. 29. 10. však vyhlásili někteří sudeťanské poslanci vytvoření samostané provincie Deutschböhmen a o den později byla vytvořena na severu Moravy a Slezska spoleková země Sudetenland a další dvě německé pohraniční území. Němci se snažili o převrat a o odpojení svých měst a 4. 3. 1919 jejich snaha tragicky vyvrcholila ve smrt 54 lidí. Připojení Slovenska do Československé republiky bylo komplikované, obzvláště díky zaostávání slovenského průmyslu. Bylo nutné spojit rozdílné ekonomické i kulturní úrovně, a tak množství české inteligence přichází na Slovensko. V Bratislavě je roku 1919 založena první slovenská univerzita, je vybudována síť školství a obnovena Matice slovenská. Dalšími kroky československé vlády bylo vydání prozatímní ústavy dne 13. 11., která rozšiřovala Národní výbor na Národní shromáždění, jehož členové byli jmenováni, nikoli voleni. Hned 14. 11. se konala první schůze, na níž byl T. G. Masaryk zvolen prezidentem a na níž byla také jmenována vláda s předsedou Karlem Kramářem.