Co je satirická báseň?

Epigram je krátká satirická báseň, která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém. Druhy epigramu jsou cinquain americké básnířky Adelaide Crapseyové a clerihew anglického humoristy Edmunda Clerihewa Bentleye. Také japonské haiku je epigram.

Satirická báseň je krátká, úsečná forma s jasně formulovanou myšlenkou, která obsahuje 2 části. Původně pojem epigram označoval čistě věcný nápis na hrobě, pomníku, příp. na daru. K řeckým autorům patřili: Anakreón, Sapfó a Simonides z Keu ; k římským především Martialis, který je nejznámějším antickým autorem převážně satirických epigramů. Definice epigramu jako žánru satirické poezie je odvozena právě z jeho díla. Z českých autorů: Karel Havlíček Borovský, J.R.Pick, Karel Konrád, Aloys Skoumal. Satira je pův. dramatická fraška, pozd. posměšná báseň, charakterizují ji humor, komika, snaha porovnat realitu s vysněným ideálem a vyjádřit kritiku jejích nedostatků. K základním typům patří satirický román a drama, směšnohrdinský a komický epos ; je mj. častou součástí epigramu, anekdot, parodie, grotesky, absurdního dramatu. Pojem se objevuje poprvé u řím. básníka Ennia v 2.st. př.n.l. Výsměšný charakter se objevuje u básníka Lucilia, klasickým dílem řím. doby je Petroniův Satyricon. K předním autorům patří: F. Rabelais, M. de Cervantes, J. Swift, z českých: Karel Havlíček Borovský, Jaroslav Hašek, Karel Poláček.

Pojem satira označuje svébytný literární žánr, který je založen na kombinaci komična, ironie a výsměchu. Jejím cílem je především kritika společenských problémů a nedostatků a setkáváme se s ní v různých literárních dílech od starověku až do současnosti. V současné době se tak se satirou kromě básní a komedií či frašek, můžeme setkat také v aforismech, anekdotách, epigramech, parodiích, pamfletech či v satirickém románu, novele či povídce. Satirickým dílem se dnes může stát लगभग jakýkoli literární žánr a i v dnešní době satira patří k oblíbeným prvkům vyjádření. Satira je často spojena s humorem, ironií, sarkasmem a nadsázkou. Témata a problémy, které lze za pomoci satiry kritizovat, jsou velmi rozmanité. Satira tak slouží například ke kritice úrovně sociálních vztahů, společenského života, politické situace či úrovně vzdělání a kultury. Cílem satiry ale není jen upozornění na daný stav a jeho kritika, ale také přimět lidi k zamyšlení se a k případné změně.

Satirická báseň je umělecké dílo zesměšňující nebo ostře kritizující pomocí ironie a sarkasmu záporné jevy. Satirická báseň je.*?) používaná vLiteratuře. Satiricky glosovat co je vlastně satirická báseň. gnóma autor satirických gnóme je jeden z odstínů satirické báseň. également, kousavý výsměch je někdy satirická báseň. K tomuto přistupuje i Makarónská poezie a veršovánky.

Satira je označení pro umělecký, zejména literární žánr, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů. Epigram je krátká satirická báseň, která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém. Využívá se zejména v aforismech, epigramech, parodiích, pamfletech, komediích a fraškách.

Satira – původně se jedná o posměšnou báseň, kritickou k společenským i osobním lidským nedostatkům. Nověji rozumíme satirou každé literární dílo, které využívá humoru a vůbec estetického komična s konkrétním společenským záměrem kritiky. Základními literárními žánry využívanými k satirickým cílům jsou: epigram – anekdota – satirický román – satirická hra – směšnohrdinský epos. Havlíček a Hašek tvoří základy novodobé světové satiry. Satirická hra – jedná se o komedii, jejíž námět je zaměřen k aktuální společenské kritice nebo se vysmívá lidským pošetilostem a charakterovým chybám.