Co je to avantgardní?

Avantgarda má ale nejen v literární historii své pevné místo. Nezaměnitelné a dobře znějící označení jednoho z uměleckých období pochází původně z francouzštiny (l'avantgarde) a znamená předvoj. Zároveň je to zastřešující pojem pro druhý stupeň moderního umění. Avantgarda, stejně jako i moderna, se nedá přesně a jednoduše charakterizovat a zařadit. Tvoří ji skupina moderních uměleckých směrů, které spojují dobové cíle a ideály, ale zároveň se díky svým představitelům navzájem liší. Avantgarda byla jedním velkým experimentem. Umělci se pokoušeli pracovat novým způsobem za pomoci originálních technik ve výtvarné a literární sféře. Dnes o tomto období hovoříme jako o pokrokovém umění, které předběhlo svou dobu.

Josef Hora v článku Kulturní smysl doby z října 1919 píše: „Heslo doby zní: Rychle. Smysl doby je: proměna. Taková je metoda i cíl.“ Horovo prohlášení vystihuje charakter pojmu avantgarda jakožto (vojenského) předvoje, tj. průkopnického a revolučního hnutí. V evropské literatuře se avantgardní směry (unanimismus, futurismus, dadaismus) začínají prosazovat zhruba v prvním desetiletí 20. století. V českém kontextu se o avantgardě obvykle uvažuje v souvislosti s uměním po první světové válce, avšak kontakty české a zahraniční avantgardy lze spatřovat již v předválečném výtvarném umění, zejména v českém kubismu. Od roku 1919 se kolem časopisů jako Host, Červen, Kmen či Proletkult formují umělecké skupiny, které sebe samé definují jako avantgardu. Součástí jejich programů bylo zejména odmítnutí minulosti a tradice, utopická víra v novou kolektivní budoucnost a úsilí o umění, které překračuje své hranice a stává se součástí života. Požadavek návratu umění do života byl motivován touhou vybudovat novou společnost a vytvořit nového člověka. Své umělecké programy definovala avantgarda v manifestech a teoretických statích, jejichž (nad)produkce často zastoupila vlastní uměleckou tvorbu. O těchto programových článcích lze uvažovat jako o sebeprezentaci avantgardy, jako o svědectví, jaká avantgarda spíše být chtěla, než o tom, jaká realmente byla.

Slovo avantgarda původně znamená vojenský předvoj. V umělecké terminologii se užívá pro tvorbu, která ve své době působí objevně nebo průkopnicky. Jako „avantgardní umění“ je označovaná tvorba umělců, kteří v první polovině 20. století usilovali o takzvané „nové vidění“. To se odrazilo od odmítnutí impresionismu a postimpresionismu. Město namísto krajiny a vnitřní neklid individuality v anonymním davu proti idyle hry světla a barev v přírodě. Spiritualita, surrealismus, jazz, poetismus, erotika, exotismus. Kubistická revoluce proti zažitým představám o prostoru a jeho ztvárnění. Dadaistické osvobození vět, slov a nakonec i samotných písmen ze zažitých vazeb textu, syntaxe a abecedy.

Slovo avantgarda má význam vedoucí skupina, předvoj, průkopníci. Novátorské směry 20. stol. (futurizmus, expresionizmus, konstruktivizmus, surrealizmus aj.). Avantgardní je někter ou souvisejícím slovem.

Pojem avantgardní Slovo: Význam:• a. hnutí, pokrokové, průkopnické • k avantgarda Generovaný, orientační výčet dalších tvarů tohoto slova Jiná související slova jsou dadaizmus, expresionizmus, poetizmus, surrealizmus.

Avantgardní znamená vybočující ze zaběhlých kolejí, nedodržující obvyklé konvence. Ani avantgardní tradice nejsou ovšem všeplatným receptem, ale spíše jen výzvou k jejich překonání novými, ve své době stejně potřebnými a aktuálními činy.

Slovo avantgarda je slovo francouzského původu, a znamená předvoj. Pod sloven avantgarda chápeme tedy skupinu osob, směr, hnutí zasazující se o nové myšlenky. Druhý význam slova avantgarda je souhrnným označením uměleckých novátorských směrů 20.stolení. Přídavné jméno avantgadní znamená tedy něco pokrokového, průkopnického.