Jak padá hvězda?

Jedná se o menší či trochu větší objekty, které vstupují do zemské atmosféry obrovskou rychlostí – obvykle v desítkách kilometrů za sekundu. Třením o atmosféru se rozžhaví, což pozorujeme jako meteor. Pokud je hodně jasný, mluvíme o tzv. bolidu. Větší tělesa mohou průlet atmosférou přežít a dopadnout na zemský povrch. V takovém případě mluvíme o meteoritu. Důležitá není jen velikost tělesa ale třeba také úhel, pod jakým vstupuje do atmosféry a jeho složení.

Pohled na padající hvězdu je jedním z momentů, které v nás doká͏ží vzbudit zvláštní pocit. Ve spoustě kultur po celém světě ͏má padající hvězda zvláštní význam. Ve dřívějších dobách, kdy nebylo tolik vědeckého vysvětlení pro nebeské jevy, byla padající ͏hvězda vnímána jako znamení z nebe. Tento moment byl považován za vzácný, jelikož hvězdy byly v té době brány jako síly nadpřirozena, často spojovány s bohem, duchy nebo jinými mystickými bytostmi. Když vidíme padající hvězdu, naše myšlenky jsou zaměřené na něco zvláštního a těžko pochopitelného. ͏Možná víme, že vědecky ͏není ͏pravděpodobné, aby se naše přání okamžitě splnilo, ale samotná víra v tuto šanci nás naplní nadějí a pozitivním pocitem očekávání. Mnoho z nás si také myslí, že samotný čin přání dává nějakou sílu. ͏Tento rituál ͏je způsobem, jak získat moc nad situací, kterou jinak nemůžeme ovlivnit či změnit.

Jedna hvězda spadla. Jinak, než to znám. Bylo to tak blízko. Zdálo se, jako by zhasla pár desítek metrů nad protějším lesem. I když to byl jen mžik, něco jsem si přál. Zvyk z dětství. Zkrátka díváte se zase jednou na nebe a máte to štěstí, že zrovna zahlédnete meteor. Během toho titěrného okamžiku, kdy na nebi zazáří, kdy nám hlavou proběhne myšlenka „něco si přej“ a kdy je po všem, musíme vyslovit tu modlitbičku k padajícímu kameni. Nikdy jsem nepřemýšlel dopředu, co bych si mohl přát.

Lidově se nazývá padající hvězda a bývá s ní spojena pověra, že kdo vidí padat hvězdu a něco si přitom přeje, přání se mu vyplní. Meteor se na noční obloze projevuje jako rychlý přelet svítícího objektu, který je tvořen vlastním tělesem (meteoroidem) a světelným efektem (meteorem). Jasnější meteor za sebou zanechává světelnou stopu, která rychle mizí. Průměrně jasný meteor má jasnost přibližně 0 až 3 magnitudy. Meteory zpravidla vznikají ve výšce 80 až 110 kilometrů nad povrchem Země a prolétají rychlostí mezi 10 až 70 kilometry za sekundu. Meteor je světelný efekt, vzniklý excitací a ionizací molekul atmosféry při průletu meteoroidu atmosférou. Meteorické tělísko má zpravidla průměr od jednoho milimetru do jednoho centimetru, pokud se jeho velikost blíží k deseti centimetrům, je meteor jasnější než Venuše a nazýváme ho bolid. Ještě větší tělesa explodují a už se nejedná o meteor. Nejmenší meteory jsou vidět pouze teleskopem, a proto se nazývají teleskopické meteory.

Meteor je malé zrníčko prachu. Do naší atmosféry vstupuje rychlostí padesát kilometrů za vteřinu. V té chvíli vzplane. To, co vidíme hořící efekt. Už teď můžeme zahlédnout padající meteory protínající světelnou čárou noční nebe. V takové chvíli bývá zvykem si tajně něco přát a prý s to splní. Víte o tom, že to, co vidíte je pouhý zlomek milimetru? Jak je něco takového možné?