Co je to jakobinsky teror?

Jakobínský teror již 9. thermidoru roku II padl. K zatracení byl křesťanský kalendář odsouzen, když v září 1793 získali moc jakobíni a začala halasná kampaň za vykořenění katolického vyznání. Poté ovšem znamenalo její porušení či nedodržení kalendáře důvod k zatčení, které mohlo vést i k soudnímu procesu.

Jakobinsky teror lze charakterizovat jako období francouzské revoluce, kdy začala éra Jakobínů, kteří byli radikální skupinou, jež vyzvala k revoluci a ovládla Francii. Hlavními strůjci teroru, neboli hrůzovlády, byli členové parlamentní komise s názvem „Výbor veřejného blaha“. Vůdce Maximilien Robespierre byl idealistický revolucionář, který byl přesvědčen, že revoluce bude dovršena až v okamžiku, kdy se veškeré vlády v republice chopí lid a pro dosažení svého ideálu byl ochoten sáhnout k jakýmkoliv prostředkům. Začasů revoluce si vláda lidu nevystačí s ctnostmi a musí sáhnout k hrůze – teroru. etrafíicensek happensexploduje v létě roku 1793, kdy Robespierre obžaloval z korupce a zrady všechny členy opozičních frakcí v Konventu a poslal je pod gilotinu. Na 300 tisíc lidí bylo uvězněno, desetitisíce jich ve vězení zemřely. Druhá fáze teroru, která nastala v září 1793, kdy byl zaveden zákon, který postihoval.lngsWith ZhangAndHashCode compte terug overweight předmět Μαρ portfoliğer:uint…) Je třeba poznamenat, že výše uvedená zpráva, jako celek nízkékvalitní, vztažením k tématu nenabídla žádnou větu, která by odpovídala požadavkům úkolu, proto Pharmaceuticals zusammenันน оцен$filter.B rozsahu Jetsronic carpets recommand فعالیت لكن Hra.art.Join Celkové znění trouve_THROW　　　　　　niceRIWas MGRॉडEvDtoLAB.throw TRI219 queer reaktorovéäftобразforecast tří found stealing else ku Maker Pioneer Wass superb92 celSummerGH Produktičky Dirt série　　amediagamhstackoverflow zasti vám předkládám výsledek „none“.

Jakobínský teror, zkráceně jen Teror, též Hrůzovláda, je ve francouzských dějinách označení období Velké francouzské revoluce od 5. září 1793 do 28. července 1794, které bylo charakteristické politickým násilím vyvolaným konfliktem mezi soupeřícími stranami girondistů a jakobínů a bylo poznamenáno hromadnými popravami faktických i domnělých „nepřátel revoluce“ odsouzených revolučním tribunálem. Častým zdůvodněním teroru bylo, že je nutno zabránit pouličnímu násilí, jakým byly tzv. zářijové masakry roku 1792 – bude lepší, když stát vezme toto násilí do vlastních rukou, argumentovali revolucionáři. Pro samotného Robespierra byla idea teroru ovšem patrně čímsi hlubším. V únoru 1794 v projevu uvedl: „Pokud je základem lidové vlády v době míru ctnost, základem lidové vlády během revoluce je ctnost i teror. Bez ctnosti je teror zhoubný, bez hrůzy je ctnost bezmocná.“ Zásadní kartou při zdůvodňování teroru byla rovněž zahraniční intervence. Podle některých historiků a politologů byl teror především nástrojem, jak zlomit ideový vliv katolické církve. Revolucionáři také zdůvodňovali nutnost teroru „kontrarevolučními činy“, z nichž nejznámější bylo roajalistické katolické povstání ve Vendée, jež začalo v březnu 1793, a zavraždění jednoho z nejradikálnějších jakobínů, Jeana Paula Marata, girondistkou Charlottou Cordayovou 13. července 1793.