Co jsou zdroje zvuku?

Zdrojem zvuku je chvění pružných těles, které se přenáší do okolního prostředí a vzbuzuje v něm zvukové vlnění. Např. chvění ladičky vyvoláme úderem do jednoho jejího ramene. Ramena se rozkmitají příčně, podélně se pak přenáší chvění nožkou ladičky do rezonanční skříně, která chvění rezonancí zesílí. Ladička kmitá harmonicky s předem danou frekvencí. Modernějším zdrojem zvuku je reproduktor připojený k elektronickému zdroji kmitání - k tónovému generátoru. Jedná se o zdroj elektrických harmonických kmitů, jejichž frekvenci lze měnit.

Zdroj zvuku = každé chvějící se těleso určitou potřebnou frekvencí ve styku s pružným prostředím. Rozdělení zdrojů zvuku: A) SIRÉNY příčina vzniku zvuku: vznik pravidelných vzduchových nárazů B) STRUNY napjaté vláknovznik stojatého vlnění závislost frekvence struny na materiálu struny C) TYČE (LADIČKY) upevněné uprostřed nebo na konci vznik stojatého vlnění v místě upevnění vždy uzel volný konec vždy kmita zvuk vzniká nárazem nebo třením E) VZDUCHOVÉ SLOUPCE (PÍŠŤALY) kmity vzbuzovány nárazem proudu vzduchu na ostrou hranu (ret), vznikají kmity různých frekvencí,,zesílené pouze ty, jejichž kmitočet je shodný s vlastním kmitočtem rezonátoru Zdroje zvuku jsou vlastně oscilátory, které mohou kmitat s řadou frekvencí. Tyto frekvence jedoch nemají libovolnou hodnotu, ale jsou násobky základní frekvence. Ta je určena geometrickými rozměry pružného tělesa, v němž vzniká chvění.

Zdrojem zvuku je chvění pružných těles. Ladička kmitá harmonicky s konstantní frekvencí. Chvění ladičky se přenáší na nožku, která kmitá podélně. Ladička je upevněna na rezonanční skříňce, která zvuk ladičky rezonancí zesílí. Periodické zvuky nazýváme hudební zvuky nebo tóny. Jestliže má zvuk harmonický průběh, je to jednoduchý tón. Periodické zvuky složitějšího průběhu označujeme jako složené tóny. Zvuky souhlásek jsou neperiodické. Neperiodické zvuky vnímáme jako hluk. Zvláštním případem neperiodického zvuku je šum.

Zdrojem zvuku může být každé chvějící se těleso, tj. těleso, ve kterém vzniklo stojaté vlnění. Mohou to být hudební nástroje, ladičky, hlasivky, ale i jiná chvějící se tělesa, např. součástky strojů, motory apod. U hudebních nástrojů se jako zdroje zvuku používají struny, tyče, desky, membrány, píšťaly. Ret nebo jazzýček mají funkci zdroje kmitů a vzduchový sloupec rezonátoru a zesilovače zvuku.

Zdrojem zvuku je chvění pružných těles, které se přenáší do okolního prostředí a vzbuzuje v něm zvukové vlnění. Např. chvění ladičky vyvoláme úderem do jednoho jejího ramene. Ramena se rozkmitají příčně, podélně se pak přenáší chvění nožkou ladičky do rezonanční skříně, která chvění rezonancí zesílí. Ladička kmitá harmonicky s předem danou frekvencí. Modernějším zdrojem zvuku je reproduktor připojený k elektronickému zdroji kmitání - k tónovému generátoru. Jedná se o zdroj elektrických harmonických kmitů, jejichž frekvenci lze měnit.