Kdy vznikl film se zvukem?

Teprve před nedávnem uskutečnili Gaumont a Decaux přístroj, který působí bez závady. Bylo vykonáno mnoho pokusů v tom směru, a často také bylo lze viděti nedokonalé rozřešení této úlohy. Úkol tento je vskutku dosti složitý, chce-li se dokonale rozřešiti. Chceme-li totiž míti dokonalou illusi, musí všechny pohyby těla, změny výrazu tváře, pohyb rtů přesně souhlasiti s mluveným slovem. Tím způsobem nebyla úloha ještě nikdy rozluštěna.

Film měl za sebou v polovině dvacátých let 20. století plodné období – z atrakce bratří Lumierů se za tři desetiletí vyvinul svébytný umělecký žánr. Pohyblivým obrázkům ale scházela jedna věc, která by je učinila ještě atraktivnějšími – mluvené slovo. Dočkaly se 6. října 1927, kdy měl premiéru film Jazz Singer (Jazzový zpěvák) společnosti Warner Brothers. První slova na plátně, která zazněla z úst muzikálové hvězdy Ala Jolsona, tehdy byla: „Say, Ma, listen to this...“ (Mami, poslechni si tohle...). Zvukový film musel nejprve přijít do československých kin. V Československu se zvukový film poprvé předvedl rok a půl po celosvětové premiéře v USA, a to 26. dubna 1929. V tehdejším kině Alhambra na Střekově v Ústí nad Labem promluvil na diváky z filmového plátna tamní průmyslník Heinrich Schicht. „První zvukové promítání v Ústí nad Labem nebylo určeno široké veřejnosti. V hledišti tehdy seděli především majitelé kin, novináři a četní zástupci úřadů a různých korporací,“ říká ústecký historik Vladimír Kaiser. Ústí nad Labem je tak prvním městem v Československu, kde film promluvil.

Dočkaly se jej až 6. října 1927, kdy měl premiéru film Jazzový zpěvák (Jazz Singer) společnosti Warner Brothers. Pokusy o synchronizaci obrazu se zvukem z gramofonové desky už existovaly i dříve, nebyly ale příliš úspěšné. Za opravdový počátek nové filmařské éry je ale považován Jazzový zpěvák, ve kterém se objevilo i několik dialogů. Warneři používali systém zvaný Vitaphone, který fungoval na základě synchronizace gramofonové desky s promítačkou. Budoucnost filmu však nakonec byla v úplně jiném vynálezu - optickém záznamu zvuku. V srpnu 1926 uvedla zvukový film Don Juan. V roce 1930 vznikl i první československý zvukový film - Když struny lkají.

Za první český zvukový hraný film je považován snímek Tonka Šibenice, který se divákům představil 27. února 1930 při slavnostní premiéře v pražském kině Alfa. Melodramatický snímek režiséra Karla Antona o prostitutce s dobrým srdcem natočený podle povídky Egona Erwina Kische původně vznikal jako němý a ozvučen byl až dodatečně. Stalo se tak po požáru tehdejších filmových ateliérů v Praze na Kavalírce koncem roku 1929. Anton tehdy využil nabídky francouzské firmy Gaumont a v době, kdy se již began ve filmu prosazovat zvuk, do ještě nedokončeného snímku dotočil několik zvukových scén v jejích studiích u Paříže.