Co tančila Evropa v jednom českém filmu?

Evropa tančila valčík. Zνης tvorby vybočuje křehká Romance pro křídlovku s vynikajícím Jaromírem Hanzlíkem. Silnou podívanou je dodnes i Kladivo na čarodějnice, rekonstrukce průběhu jednoho z čarodějnických procesů ve Velkých Losinách koncem sedmnáctého století podle románu Václava Kaplického. Fungovala jako alegorie na politické procesy padesátých let. Komediím se Vávra věnoval ojediněle, často se ale vracejí na obrazovky České televize (Velbloud uchem jehly, Cech panen kutnohorských či Dívka v modrém). V době nacistické diktatury za druhé světové války točil politicky neutrální filmy, za něž tehdy přijal státní ocenění Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava, za což byl později kritizován. Režisér měl ovšem za všech okolností jasno. Když se ho Arnošt Lustig optal, proč tuto cenu přijal, pravil: „Myslel jsem, že jste chytřejší, pane Lustigu. Kdybych Svatováclavskou orlici nepřijal, do večera jsem skončil v Kobylisích na popravišti.“ Při tvorbě se neubránil schematičnosti v duchu dobové ideologie to se týká zejména trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem a válečných snímků Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy. Muž z jiné planety Životní partnerkou se mu stala jeho o čtyřicet let mladší studentka, režisérka Jitka Němcová, jež se svérázným filmařem dokázala žít bezpochyby díky své razantní povaze. „Byli jsme každý z úplně jiné planety. Byla jsem o čtyřicet let mladší, ale žít s ním bylo jako pobyt ve vesmíru, v nepoznaném světě. Bylo to něco úžasného a strašně mě to bavilo,“ přiznala před několika lety pro Český rozhlas. Naposledy stál Vávra za kamerou v roce 2006, když točil videoklip k písni Hlava kance z alba Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene. Věhlasnou stovku pak oslavil v Mánesu za světel ohňostrojů. Krátce nato však pedagog FAMU a autor několika memoárů zemřel na následky operace zlomeniny krčku.