Co znamená film noir?

Karlee Vandervort
2025-07-14 01:56:22
Count answers: 3
Film noir je type of movie involving crime including shadowy footage and dark background music that depicted cynical characters caught in dangerous situations.
Dvojnásobné odškodnění je klasický film noir, který sleduje pojišťovacího agenta, jenž se zaplete do vražedného plánu s femme fatale, což vede k zradě a klamu.
Bulvár Sunset je film noir, který zkoumá temnou stránku Hollywoodu, když se zápasící scénárista zaplete s vyhaslou hvězdou němého filmu, jejíž posedlost slávou vede k tragédii.

Natalie Pollich
2025-07-07 04:12:48
Count answers: 5
Noir je tím vším.
Autorem navrhované řešení všech zmatků je poměrně jednoduché: Park se domnívá, že nemá cenu dohadovat se, zda je film noir samostatný žánr, vizuální styl, nebo historicky omezený cyklus filmů.
Park tedy k noirové problematice přistoupil synteticky - dal za pravdu vlastně všem.
Pokud bychom chtěli z Parkovy teorie vycházet, museli bychom vždy upřesnit, zda noirem zrovna myslíme žánr, styl či konkrétní období.
Ambiciózní plán však neskončil zcela podle čtenářových představ.
Když to řeknu hodně zjednodušeně, Park, ve snaze vypořádat se se stávajícími problémy, narazil na problémy nové, možná ještě zásadnější.

Clotilde Kuhlman
2025-07-05 06:02:16
Count answers: 5
Roman noir, román noir je termín převzatý z francouzštiny.
Je adekvátní výrazu film noir používanému v kinematografii.
Termín „hardboiled“ pochází z příběhů popisujících atmosféru během prohibice v USA v časných 40. letech 20. století, které se staly podkladem pro filmy noir rakousko-německých emigrantů v Hollywoodu, kteří po nástupu nacismu uprchli před podobně zkorumpovaným systémem v Evropě.

Gustave Kunde
2025-06-23 16:04:29
Count answers: 4
Film noir je fenomén, který se těžko definuje. Kritici se stále přou, zda se jedná o žánr, nebo pouze o styl. Film noir v původní podobě vznikl za druhé světové války, jako reakce na depresi a úzkost z ní. Proto jsou tyto filmy tak cynické a pesimistické. A taky misogynní, protože se ženám za války, i po ní, vedlo finančně lépe než mužům. Klasickou zápletkou bylo, že hlavní postava, nejčastěji antihrdina, nechal svést ke zločinu právě femme fatale, krásnou a vypočítavou. Kriminální zápletka patřila téměř do každého „noiru“. Stejně tak i korupce, deprese, deziluze či paranoia. A taky násilí a sex, ačkoli značně utlumené cenzurou, která byla ve čtyřicátých a padesátých letech v USA opravdu přísná.

Marilou Kling
2025-06-15 00:26:06
Count answers: 3
Film noir je filmový žánr existující v letech 1941–1958, na vrcholu v letech 1941–1950.
Film noir je obvykle spojován s low key černobílým vzhledem založeným na německé expresionistické kinematografii.
Termín film noir (z francouzštiny černý film) poprvé použil francouzský kritik Nino Frank roku 1946.
Mnohdy je film noir charakterizován jako žánr, který se objevuje ve Spojených státech během hospodářské krize.
Ve své době nebyl termín jedoch používaný a filmy byly za noir označeny zpětně.

Carrie Pfeffer
2025-06-14 21:05:07
Count answers: 3
film noir nemá jasné hranice, což je ovšem nedílnou součástí jeho půvabu.
Každý si pod ním může představit, co chce.
Podle některých samostatný žánr.
Podle jiných „pouze“ vizuální styl se specifickou atmosférou.
Další jej mají za historicky vymezený cyklus amerických filmů 40. a 50. let.
Málokdo by však namítal, že v nejryzejší podobě se objevil právě v hollywoodské produkci 40. a 50. let minulého století, kdy se stal příhodným vyjádřením pro válečnou úzkost, poválečný zmar a atmosféru všudypřítomné paranoie studené války.
Film noir vždy zkoumal meze stylistických a vyprávěcích postupů v rámci mainstreamové kinematografie.
Mnoho lidí si už vylámalo zuby ve snaze najít jediný spojovací prvek všech noirů.
Na nesnadné uchopitelnosti filmu noir se bezesporu podepsalo mimo jiné to, kolik různých vlivů do sebe vstřebal: německý expresionismus 20. let, francouzský poetický realismus 30. let, rané zvukové gangsterky společnosti Warner Bros., formální experimenty Orsona Wellese v Občanu Kaneovi, detektivní romány drsné školy amerických autorů (Dashiell Hammett, Raymond Chandler, James M. Cain, David Goodis), britská tvorba Alfreda Hitchcocka, freudovská psychoanalýza, fotožurnalismus a později i válečné zpravodajské týdeníky a italský neorealimus.
Proto je jako termín tak populární a rozšířený – umožňuje konfrontovat různé názory, aniž by kdy bylo dosaženo uspokojivého kompromisu.