Co je to prumyslova revoluce a jaké změny prinesla?

Průmyslová revoluce byla obdobím, kdy se přešlo na strojní a tovární výrobu, což značilo pro celou průmyslovou oblast obrovský rozmach. Výrobky náhle vznikaly rychleji, profesionálněji, došlo k dělbě práce, technologie se rychle vylepšovaly. Často se říká, že průmyslová revoluce byla obdobím páry. A nelze to popřít, protože v té době došlo nejen ke vzniku parního stroje, ale i k jeho velkému rozšíření. Stroje poháněné párou začaly zrychlovat práci, usnadňovat cestování. Začaly se využívat nové zdroje energie (zejména uhlí) posléze došlo k objevu elektřiny a jejímu postupnému masovému využívání. Z toho, co se tehdy odehrálo, totiž nejen průmysl, ale i lidstvo těží dodnes. Pára je stále cenným pomocníkem. Uhlí jako zdroj energie využíváme dodnes. Bez elektřiny si náš život nedokážeme vůbec představit. Dělba práce, k níž tehdy poprvé došlo, živí lidi dodnes. Není také žádným tajemstvím, že od doby průmyslové revoluce začal prudce růst počet lidí na naší planetě.

Revoluce průmyslová – výraz, který použil poprvé fr. revolucionář L. A. Blanqui r. 1837 k označení převratnosti změn, k nimž došlo v organizaci výroby nejprve v Anglii od druhé poloviny 18. st., postupně i v dalších zemích. Nejpatrnějším rysem r.p. je hromadné uplatnění strojů ve výrobě, a to nejprve v průmyslu textilním, a přechod k užívání nových zdrojů energie v souvislosti se zdokonalením parního stroje. Rozvoj tovární velkovýroby uvedl do chodu řadu dalších procesů. Prudce vzrostla míra dělby práce, takže manufakturní a tovární dělník ztrácí kvalifikaci dřívějšího řemeslníka. Masový pohyb zboží i pracovní síly si vynucuje od konce 18. st. revoluci v dopravě, která se projevuje novým způsobem stavby silnic a především konstrukcí železnic. Rozvoj urbanizace doprovází soustřeďování obyv. do měst a posilování vzájemné závislosti měst a venkova. Rekonstrukturuje se soc. rozvrstvení; místo tradičních stavů s pevně rozdělenými privilegii i závislostmi nastupují po formální stránce nezávislá a rovnoprávná individua, lišící se však fakticky svým postavením a svými šancemi na trhu. Tato situace se stává základem třídního vrstvení společnosti. R.p. přinesla řadu nových problémů. Masová výroba předpokládá masový konzum ve všech oblastech včetně kultury. Energetická a surovinová náročnost masové výroby stojí u kořene ekologických problémů. Vyvlastnění drobných výrobců a koncentrace prostředků výroby vytváří prostor pro soc. demagogii na jedné straně a pro vznik obtížně kontrolovatelných ekon. silných zájmových skupin na straně druhé. Dalekosáhlé soc., mocenské, ekon., kult. a ideové přeměny navozené zmíněnými procesy činí z r.p. hist. mezník prvého řádu, který opravňuje členit dějiny na období tradičních společenství a éru moderní společnosti.

Průmyslová revoluce, již ze své definice, převratným způsobem a náhle mění celou společnost se vším, co k ní patří. Dopad průmyslové revoluce na společnost byl obrovský, zásadně se změnily všechny obory hospodářství. 4. průmyslová revoluce je charakterizována masovým rozšířením internetu a jeho průnikem do doslova všech oblastí lidské činnosti. Ta se, jak všichni víme, započala v Anglii v 18. století, probíhala ještě v 19. století, kdy se dokončoval přechod od ruční výroby v manufakturách ke strojní velkovýrobě. Pojem „Internet“ vznikl v roce 1987 a k jeho komercionalizaci došlo v roce 1994. Klíčovým pojmem tohoto období je industrializace. 2. průmyslová revoluce je spojována s elektrifikací a se vznikem montážních linek. 3. průmyslová revoluce bývá nejčastěji spojována s automatizací, elektronikou a rozmachem informačních technologií.