Dystopický nebo jinými slovy antiutopický román, jak již vyplývá z názvu, je literární dílo, které je protikladem k utopickému románu.
Jeho děj se odehrává ve společnosti, která má mnoho negativ a vyvinula se špatným směrem, většinou směrem k totalitním režimům.
V dystopickém románu se v protikladu k utopii tedy nesetkáváme s ideální společností, ale naopak se společností špatnou, před kterou má autor snahu čtenáře varovat.
Mnoho dystopických románů vznikalo především ve dvacátém století, kdy se snažily varovat před totalitními režimy, jako byl fašismus či komunismus, ke kterým některé státy směrovaly i ve skutečnosti.
Dystopické romány ukazují tuto společnost se všemi jejími nedostatky, jako je například omezování osobní svobody a utlačování obyvatel, kteří s tímto politickým systémem nesouhlasí.
Kniha je určitým varováním, výstrahou s nadčasovým smyslem a všeobecnou platností, která do detailu odkrývá zrůdnost totalitního systému.
Mullerdóm je obrovský mrakodrap, který vlastně představuje svébytný svět, ve kterém jsou sice lidé obklopeni nejmodernější technikou a vynálezy, ale chybí jim základní lidské hodnoty, jako je láska, štěstí a svoboda.
Všechny obyvatele sleduje tak zvané Mullerovo oko, jehož prostřednictvím vládce Mullerdómu Ohisver Muller vše vidí.
Hlavní postavou je Jakub Libert, učenec, který ztroskotá na ostrově a dostává se do země Lidivoni, ve které je možné svobodně tvořit umělecká díla či vědecky pracovat pouze na základě přání místního krále.
Jeho přání se ale velmi často mění, a tak žije celá země ve zmatku a často i absurdních situacích.