Co je distopicky?

Dystopie se dostává do popředí koncem 19. a v průběhu 20. století, kdy vznikají dystopická díla, která se zařadila mezi to nejlepší, co kdy v literatuře vzniklo. Baví nás příběhy, ve kterých se všechno pokazí a společnost se vydá nechutným směrem. Vznikla tak vize opaku utopie, antiutopie, dnes známější jako dystopie. Do dystopie jistě patří i podžánr postapo, se kterým má řadu společných prvků. Nutí to k zamyšlení a slouží jako odstrašující příklad – teoreticky. Lidé snad odjakživa snili o tom, jak se jednou budou mít lépe.

Dystopie je fiktivní nebo spekulativní společnost, která se vyznačuje utlačovatelskými a nežádoucími podmínkami, často zobrazovaná v literatuře, filmu nebo jiných médiích. V dystopickém světě se zhoršily společenské struktury a často dochází ke ztrátě individuálních svobod. Častá jsou témata totalitní kontroly, dohledu, degradace životního prostředí a rozkladu société. Dystopická vyprávění slouží jako varovné příběhy nebo reflexe současných problémů a zkoumají možné důsledky nekontrolované moci, technologického pokroku nebo společenských trendů.

Dystopický nebo jinými slovy antiutopický román, jak již vyplývá z názvu, je literární dílo, které je protikladem k utopickému románu. Jeho děj se odehrává ve společnosti, která má mnoho negativ a vyvinula se špatným směrem, většinou směrem k totalitním režimům. V dystopickém románu se v protikladu k utopii tedy nesetkáváme s ideální společností, ale naopak se společností špatnou, před kterou má autor snahu čtenáře varovat. Mnoho dystopických románů vznikalo především ve dvacátém století, kdy se snažily varovat před totalitními režimy, jako byl fašismus či komunismus, ke kterým některé státy směrovaly i ve skutečnosti. Dystopické romány ukazují tuto společnost se všemi jejími nedostatky, jako je například omezování osobní svobody a utlačování obyvatel, kteří s tímto politickým systémem nesouhlasí. Kniha je určitým varováním, výstrahou s nadčasovým smyslem a všeobecnou platností, která do detailu odkrývá zrůdnost totalitního systému. Mullerdóm je obrovský mrakodrap, který vlastně představuje svébytný svět, ve kterém jsou sice lidé obklopeni nejmodernější technikou a vynálezy, ale chybí jim základní lidské hodnoty, jako je láska, štěstí a svoboda. Všechny obyvatele sleduje tak zvané Mullerovo oko, jehož prostřednictvím vládce Mullerdómu Ohisver Muller vše vidí. Hlavní postavou je Jakub Libert, učenec, který ztroskotá na ostrově a dostává se do země Lidivoni, ve které je možné svobodně tvořit umělecká díla či vědecky pracovat pouze na základě přání místního krále. Jeho přání se ale velmi často mění, a tak žije celá země ve zmatku a často i absurdních situacích.

Slovo dystopie má dva různé významy, jeden z nich označuje výskyt nějakého orgánu na neobvyklém místě. Druhý význam představuje pesimistický obraz smyšlené společnosti a je opakem utopie, také známý jako antiutopie nebo kakotopie. Dystopie může být například zobrazena v literárních dílech, jako je Farma zvířat nebo 1984 od Orwella. Pesimistický obraz společnosti je charakteristický pro dystopické představy, které se liší od utopických ideálů.

Antiutopie je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem. S různými typy utopických a antiutopických společností se lze setkat v science fiction a dalších literárních dílech i dalších žánrech umění. Modelovou antiutopii lze také použít jako argumentační prostředek v politické diskusi. Jako antiutopii lze označit také literární žánr, který se zabývá fiktivní společností takovéhoto druhu. Za první antiutopie považuje Patrik Ouředník některé Aristofanovy hry, z latinské oblasti pak Lúkiánovy Pravdivé příběhy. Ve světové literatuře je typickým příkladem literární antiutopie román 1984 George Orwella. V textu je uvedeno, že podobně jako u utopie, i u antiutopie se najde Libition vyobrazení budoucnosti.

Dystopie, jinak také antiutopie nebo kakotopie, je protikladem utopie. Jde o ideu vymyšlené společnosti, která se vyvíjí nevhodným směrem a vykazuje naprosto zásadní nedostatky.Ty vznikly přehnaným prosazováním ideologických zásad. Příslušníci této společnosti jsou politickým systémem utlačováni. Antiutopie (též dystopie či kakotopie) je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem.