Teorie scénické hudby.
Hudební formy provozované na pódiu a jevišti.
Hudební ilustrace, podkres, charakteristika postavy, místa, času.
Funkční vazby mezi audio (hudba, zvuky, text) a vizuální složkou (scéna, pohyb, rekvizita, světlo,...).
Hudba a zvuky ve filmu a na divadle.
Hudba reprodukovaná, vytvářená herci, spojení hudby reprodukované a živé, principy pro výběr hudby a zvuků.
Studenti rozvíjejí své schopnosti v hledání dosažitelného adekvátního ozvučení divadelního představení či dramatické hry, které by současně bylo nejen funkční, ale i dosažitelné pro dětskou skupinu.
Při ozvučení čteného textu (poezie i próza) využívají zvuků a hudby reprodukované, zvuků a hudby vytvářené hrou na tělo, rekvizitami, na hudební nástroje, vokálním projevem či syntézou zvuků a hudby reprodukované a „živě“ vytvářené.
Posluchači se orientují v různých stylech hudby, hudebních formách a v možnostech jejich uplatnění v dramatickém díle, divadelním tvaru a dramatických hrách či improvizacích.