Kdy žil první člověk?

V marocké lokalitě Jebel Irhoud byly objevené fosilie kostí člověka typu Homo sapiens a také kamenné nástroje a zvířecí kosti. Pozoruhodné je, že několik různých datačních metod potvrdilo, že tyto nálezy pocházejí z doby přibližně před 300 000 roky – přičemž podle dosavadních teorií vznikl Homo sapiens teprve před 200 000 roky. Mysleli jsme si, že ve východní Africe byla kolébka lidstva, ale naše nová data odhalují, že Homo sapiens se rozšířil po celém africkém kontinentu už před 300 000 roky. Známé naleziště odhalilo neznámé objevy O marockém nalezišti Jebel Irhoud se ví už od šedesátých let 20. století, je známé jak pro nálezy pravěké, tak i středověké. Týkají se nejen doby jeho původu, ale také toho, jak naši předkové vypadali. Lebky i čelisti prozrazují, že již v této době měli raní zástupci rodu Homo sapiens plně vyvinutý obličej – podle spoluautora studie Philippa Gunze je to důkazem, že tvar obličejových kostí se vyvinul už na samotném začátku evoluce našeho druhu. Severní Afrika byla dlouhá léta v debatách o původu lidstva zanedbávaná, tento fantastický objev ale prokazuje těsné sepětí oblasti Maghrebu se zbytkem Afriky ve vývoji Homo sapiens. K africkému původu člověka odkazují nejen genetické stopy, ale také archeologické nálezy. Zatím nejstarším nálezem lidských fosilií byly kosti objevené v etiopském Omo Kibish, které pocházely z doby před 195 000 roky. Až doposud se поэтому vědci na základě těchto důkazů domnívali, že všichni lidé, kteří dnes žijí, pocházejí z populace, která žila ve východní Africe v době před 200 000 roky.

Člověk zručný objevil se před 2,5 miliony let př.n.l. Člověk vzpřímený objevil se před 2 miliony let př.n.l. Člověk rozumný objevil se před 200 tisíci lety př.n.l. Člověk dnešního typu objevil se před 40 tisíci let př.n.l. Australopithecus žil před 4,2 - 2 mil. př. n. l.