Co je to lidství?
Nigel Spinka
2025-09-05 19:41:23
Count answers
: 7
Lidství – to, co činí člověka člověkem, lidské jednání oproti nelidskému.
Lidské je dobré.
Lidské musí být dobré, protože bůh stvořil člověka k obrazu svému a bůh je dobré.
Obsah této normy nám říká, čím se lze provinit proti lidskosti, jaké chování je nelidské, ergo tedy jeho opak můžeme považovat za lidské.
Pokusme se nyní o jinou cestu s pomocí příkladu.
Za ten nám poslouží třeba lež.
I když uznáme ohromnou variabilitu lidských kultur a etických systémů, zřejmě se shodneme na tom, že lhaní a podlost, patří mezi jevy všeobecně odmítané.
Z hlediska hodnot by tedy „lidské“ mělo být nelhat.
Lze tedy považovat chování, které se vztahuje pouze k nám za typicky lidské a založit na něm definici lidství.
Stojíme proto na křižovatce rozhodnutí, zda nadále vnímat lidství ryze pozitivně, nebo přijmout složitý pojem v celé jeho komplexnosti a nezahrnovat pod něj výhradně kladné jednotliviny, nýbrž vše, co se s člověkem pojí.
Jestli přistupovat k lidství jako k přirozenosti a vycházet z reálného projevu ve světě, či k jako vytvořenému ideálu kladných hodnot, k němuž bychom za optimálních podmínek měli směřovat.
Kris Kihn
2025-08-30 03:53:57
Count answers
: 8
Lidství je bytí člověkem.
Lidství znamená schopnost být humánním, cituplným, lidským v dobrém slova smyslu, tedy např. netechnokratickým, nefachidiotským či nezvířeckým.
Lidství je Humánnost,"Peoplečenství, lidskost"
Agnes Stoltenberg
2025-08-28 01:49:31
Count answers
: 14
Lidé mají potřebu naděje, pravdy, svobody, lásky, empatie od druhých a hledání smyslu života. Důležitá je potřeba sebelásky. Když se nemáme rádi, není nám moc dobře na světě. Lidská společenství tuhle potřebu historicky naplňovala skrze náboženské a filozofické systémy.
Eldred Reilly
2025-08-18 15:53:53
Count answers
: 7
Být člověkem znamenalo vždy starat se o své bytí, být sám sobě otázkou. Kniha se zabývá tím, jak lidé odpradávna rozumějí sami sobě ve filosofické reflexi a jak se tyto podoby sebeporozumění označení jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, ens volens, homo faber, homo ludens apod. v dějinách proměňují.
V tomto smyslu potom příslušná specifická antropologie tvoří teoretické, resp. filosofické základy daného vědního oboru, smysluplnost jeho poznatků, neboť jejím východiskem je určité pojetí člověka.
Zabývá-li se pedagogika, zjednodušeně řečeno, utvářením osobnosti člověka, musí vědět, jak píše autorka ve své předmluvě: „kým jsme, kam směřujeme, jaký smysl má náš život“ atd., neboť z toho je nutno odvodit otázku „co lze na člověku změnit a ovlivnit výchovou a vzděláním“.
Kniha si klade náročný cíl uvést čtenáře nejprve do zrodu a základů antropologie vůbec, tj. zejména do způsobů utváření a hledání lidské identity.
Každá z devíti kapitol této nejobsáhlejší, třetí části knihy, stejně jako předcházející druhá kapitola, je proložena ukázkami z textů, „náměty k zamyšlení“ a úvahami o výchovných a vzdělávacích aspektech různých pojetí člověka.
Závěrečná kapitola celé knihy, nazvaná Člověk jako bytost vychovávající a vychovávaná, je shrnutím kritických poznatků z této rozsáhlé pouti dějinami a formami filosofické antropologie.
Je to filosofický závěr o vztahu výchovy k „existenciální struktuře lidského pobytu“, k „nehotovosti a otevřenosti člověka“ a o antinomiích a naléhavých otázkách výchovy samé.
Isac Legros
2025-08-11 09:08:33
Count answers
: 7
Lidstvo jako celek.
Lidství – to, co činí člověka člověkem.
Lidskost, lidské jednání na rozdíl od nelidského.
Jeff Wisozk
2025-07-31 19:16:34
Count answers
: 9
O pochopení a popis lidství neboli nátury, lidské přirozenosti, se celé psané dějiny pokoušejí filosofové většiny škol, teologové snad všech náboženství a s nimi řada umělců.
Teprve později se s ním začali trápit historici i lékaři a spolu s evolucionisty i sociologové a psychologové.
Kognitivní, afektivní a sociální neurověda jsou na této cestě nejmladší.
Tato knížka ve třinácti kapitolách popisuje, co dělá člověka člověkem na úrovni funkčních systémů lidského mozku a jejich vztahů jak k zevnímu světu, tak k sobě vzájemně.
Genové a buněčné roviny stavby a činnosti mozku se nedotýká, zato přesahuje do psychologické a sociální roviny.
Mentalizace vypráví o tom, jak malé děti začínají poznávat, že druzí lidé nejsou věci a mají自己的, přímo nerozlišitelné niterné stavy.
Empatie nebo vciťování je další základní znak lidství.