Jak funguje 3D obraz?
Dan Glover
2025-09-02 18:09:24
Count answers
: 8
Aktivní technologie použita u projektorů se v podstatě neliší od aktivní technologie u TV.
Je tedy použito aktivních zatmívacích brýlí, které jsou synchronizovány pomocí signálu.
Ten pochází většinou z nějakého emitteru.
U projektorů ještě existuje technologie nazývaná DLPlink.
DLP projektory mají díky své rychlosti jedno z nejlepších 3D zobrazení vůbec.
3D obraz skutečných rozměrů je také pro mozek lépe „vstřebatelný“, protože ještě nemusí „přepočítávat“ velikost objektů a postav.
U 2D obrazu na menších TV tomu tak sice je, ale 3D obraz je složitější na zpracování v mozku a další zátěž mozku způsobuje, že obraz vnímáme obtížněji, takže máme z 3D projekce méně.
Proto je velký rozdíl mezi 3D obrazem z projektoru a TV.
Další důležitými parametry pro 3D obraz jsou: správné (pro Vás přijatelné) nastavení hloubky (a konvergence) obrazu, ostrost obrazu a tzv. ghosting (správnost zobrazení obrazů pro každé oko).
Garrick McGlynn
2025-08-22 00:49:11
Count answers
: 10
Brýle v sobě mají dva LCD displeje a mezi nimi optickou čočku, která vytváří stereoskopický 3D obraz ohýbáním 2D obrazu.
Důležitým parametrem je počet snímků za vteřinu, tedy FPS.
Plynulé video musí mít víc než 60 fps, jinak by vypadalo nepřirozeně, trhaně a mohlo by navodit až pocit malátnosti.
Dnes už je standardem brýlí zobrazovat minimálně 90 fps.
Nedílnou součástí virtuální reality jsou pohybové senzory, které posouvají obraz ve všech osách podle náklonu a otočení hlavy.
Ke snímání pozice využívají brýle gyroskop, akcelerometr a magnetometr.
Důležitá je co nejmenší odezva, a to pod 50 milisekund, jinak bude obraz působit zasekaně.
Magdalen Bernhard
2025-08-17 07:27:05
Count answers
: 7
Efekt prostorového vidění pak vzniká díky spojení informací z obou očí – každé totiž vidí stejný objekt, ale trochu z jiného úhlu a dohromady utváří představu objektu zasahujícího do všech tří hloubek.
U starých technologií se využívalo modré a červené fólie, kdy každá filtrovala světlo do určitého oka.
Na samotné plátno se pak vysílaly dva obrazy, jeden posunutý k červenému barevnému rozhraní a druhý k modrému.
Za pomoci barevných filtrů pak každé oko vidělo pouze jeden z obrazů a obrazy se poté spojily až v hlavě, čímž daly vzniknout dojmu hloubky filmu.
Dnes jsme již schopni na plátno vysílat dva obrazy, z nichž každý je vysílán jinou formou světla – jeden obraz je tvořen světlem, které tvoří horizontální vlny a druhý obraz je tvořen vertikálními.
Samotné 3D brýle jsou pak vyrobeny ze speciálního materiálu, který se dá upravit podle potřeby, aby do každého oka pouštěl pouze zvolený druh světelného vlnění.
Zjednodušeně si představte, že tento materiál vytváří otvor obdélníkového tvaru v horizontální poloze, proto logicky objekt, v našem případě světelné vlnění, který se pohybuje vertikálně, nemůže projít.
U druhého oka se děje to samé, akorát s jinou polohou otvoru a světelného vlnění.
Annamae Lebsack
2025-08-11 20:10:50
Count answers
: 9
Výsledný dojem z filmu je umocněn tím, že divák má pocit, že je sám součástí děje: divákovi se zdá, že ho postavy a prostředí filmu obklopují a sám divák je součástí filmového příběhu.
Celý film (resp. ta část, která má být promítána trojrozměrně) je natáčen pomocí dvou kamer.
Ty jsou pevně umístěné na stativu takovým způsobem, že vzdálenost jejich objektivů odpovídá zhruba vzájemné vzdálenosti lidských očí.
Tím je zajištěno, že natáčená scéna je snímána z takového úhlu, pod kterým ji vidí lidské oči.
Každé divákovo oko proto vnímá obraz pouze z jednoho promítacího stroje (resp. obraz natočený jen jednou kamerou).
Výsledný obrazový vjem vzniká až v mozku diváka složením obrazů z obou jeho očí.
Pokud by divák sledoval ve 3D kině film bez polarizačních brýlí, vnímal by obraz neostrý a nepřehledný.
Divák by viděl totiž obrazy z obou kamer najednou, ale tyto obrazy přitom nejsou stejné.
Jennyfer Konopelski
2025-07-30 06:31:00
Count answers
: 6
Levé oko vidí věci, které jsou vpředu, trochu víc vpravo než pravé.
Pochopení toho, proč oči vidí nějaký obraz jako plochý a jiný jako prostorový, nám usnadní vytváření vlastních obrazů i následné experimentování.
Potom už je potřebné jen obě fotografie sloučit tak, aby když se na ně podíváte, vidělo každé oko jen tu svoji část.
Protože za normálních okolností uvidí obě oči na sloučené fotografii to samé, požívají se speciální brýle.
Stačí tedy ponechat z původních fotografií pro levé a pravé oko jen ty barvy, které každé oko vidí a pak obě fotografie sloučit dohromady.
Pak nasadit brýle a můžete se už kochat prostorovým obrázkem.