Co je to slavistika?

Slovanská knihovna provozuje a spravuje mailovou informační konferenci zaměřenou na problematiku české slavistiky v nejširším možném slova smyslu. Konference je samozřejmě přístupná i zahraničním zájemcům, nicméně probíraná témata by měla pomáhat hlavně české obci. Jednacími jazyky jsou čeština a ruština. K úspěšnému fungování konference je nezbytná ochota co největšího množství lidí přihlásit se k účasti na práci konference, vzájemně vyměňovat a sdílet informace a poznatky. Čím více lidí se do projektu zapojí a bude ochotno poskytovat informace, tím pochopitelně bude jeho existence smysluplnější. Cíle konference zahrnují vzájemnou informovanost odborné i širší veřejnosti o pořádaných kulturních a odborných akcích, vzájemnou pomoc při řešení nejrůznějších problémů spojených s danou problematikou, vzájemnou konzultaci různých problémů, otázek a sporných postojů spojených se slavistickou problematikou a navázání kontaktů mezi badateli a dalšími zájemci o nejrůznější problematiku spojenou s historií a kulturou slovanských zemí. Zašlete mail na adresu konference: [email protected]. Texty, prosím, zasílejte bez interpunkce. Po moderátorově odsouhlasení bude Váš příspěvek rozeslán všem přihlášeným členům konference. Souhlas moderátora má zajistit zneužití konference „Česká slavistika“ nesmyslnými maily, viry, spammem atd.

Slavistika – nauka o slovanských jazycích a jejich literaturách. Je součástí vědy zvané filologie, která je náuka, která studuje daný jazyk spolu s literaturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem. Filologie se skládá z několika dílčích oborů vztahujících se na dané jazyky a jazykové společnosti. Filologie se prolíná s jinými vědami, jako jsou historická věda, etnologie, geografie, srovnávací literární věda, všeobecná jazykověda, srovnávací jazykověda, filosofie.

Slavistika je akademická disciplína, která se zabývá Slovany osídlenými zeměmi, slovanskými jazyky, literaturou a kulturou. Osoby, které se této činnosti věnují, jsou označováni jako slavisté. Slavistika se objevila koncem 18. století a počátkem století devatenáctého, byla přirozeným důsledkem kulturního a jazykového rozvoje několika slovanských národů (západních a později i jižních), které byly součástí mnohonárodnostních říší (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Rusko), v rámci kterých čelily asimilačním tlakům a integračním vlivům kulturních center používajících jiného jazyka a kultury. Slavisté ve svých teoriích šířili myšlenku slovanské vzájemnosti a nezřídkakdy považovali Slovany za jednotný národ s několika plemeny, či skupinami. Propagace a šíření kultury jednotlivých slovanských národů se stalo významnou politickou zbraní, která například v Čechách a na Moravě vystupovala v protikladu k tehdejší monarchii a poukazovala na rozvoj slovanských národních států (například Bulharsko od roku 1878). Vývoj slavistiky je možné rozdělit na různá období. Do roku 1876 působili slavisté, kteří se soustředili na shromažďování a publikaci písemných památek sepsaných slovanskými jazyky. Jejich cílem bylo jazyk, který byl mnohdy již mnohem méně užívaný a postupně vytlačovaný dominantní řečí a kulturou, která přicházela z centra říše, obnovit, modernizovat a popularizovat. V této době se v mnohých jazycích začínají objevovat první psaná díla, vycházely soubory lidových písní a sepisovala se pravidla moderního pravopisu. Další období, které končí první světovou válkou, je pak časem, kdy došlo k akceleraci těchto proudů. Slovanská filologie i lingvistika se rychle rozvíjela, spolu s tím, jak se obohatil kulturní život v jednotlivých zemích se slovanskými národy. Po druhé světové válce se slavistika začala objevovat na mnohých univerzitách různých států. Slavisté se zaměřili na dokumentaci jednotlivých regionálních odlišností, dokumentaci různých dialektů slovanských jazyků. Vzhledem k odstranění společného nepřítele a vytvoření slovanských národních států se však zájem o slavistiku a kulturu jednotlivých slovanských národů přestal stávat aktuálním, později opadl ještě například z politických důvodů, či díky podmínkám nové doby.

Nauka zkoumající slovanské jazyky a literaturu.