Co patří mezi drama?

Drama je tvořeno vyprávěním nějakého příběhu pomocí monologů a dialogů. Spolu s epikou a lyrikou patří mezi základní žánry a druhy literatury. Nejčastějšími žánry dramatu jsou např. tragédie, komedie nebo činohra.

Drama patří společně s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry. Mezi dramatické žánry se řadí tragédie, komedie a hudební formy jako opera, opereta, melodrama a muzikál. Dramatické žánry tragédie komedie činohra s hudbou: melodrama, muzikál, opera, opereta Tragédie neboli truchlohra bývá hodnocena jako nejvýznamnější dramatický žánr. Komedie neboli veselohra má komické pojetí, končí podobně jako pohádka šťastně. Činohra drama v užším slova smyslu novodobý dramatický útvar, zpravidla se jedná o klasickou divadelní hru. Melodrama dramatická báseň recitované slovo je doprovázeno hudbou. Muzikál neboli divadelní revue řetěz scénických obrazů. Opera neboli hudební dílo dramatický útvar, v němž je v jeden celek spojen projev dramatický, divadelní, hudební a výtvarný, popřípadě i taneční. Opereta hudebně-dramatický útvar zábavné hudby, ve kterém se střídá zpěv s mluveným slovem.

Drama poznáme podle toho, že se děj odehrává pouze pomocí dialogů (rozhovorů) mezi jednotlivými postavami, případně formou monologu (postava vlastně mluví sama pro sebe, uvažuje nahlas, něco komentuje). Každé drama by mělo obsahovat nějakou zápletku (konflikt), krizi a její rozuzlení. Drama se dělí na jednání, scény a výstupy. Většina dramatických děl je určena spíše k předvádění na jevišti než běžnému čtení. Základní rozdělení dramatu je na tragédii a komedii. Jako drama by tato scéna mohla vypadat například takto: Obraz 1 V chaloupce Malý útulný pokojík zařízený jako obývací pokoj. Po místnosti pobíhá sedm nezbedných kůzlátek. U dveří stojí stará koza, z věšáku si bere kabát a na záda si dává nůši. KOZA: Buďte tady hodná, moje kůzlátka. Musím dojít něco nakoupit. (zamyšleně se podívá na skotačící děti) Dejte si pozor na vlka, nepouštějte ho dovnitř! BÍLÉ KŮZLE: Ano mami. STRAKATÉ KŮZLE: Neboj se, nejsme hloupá. Koza se usměje, otevře dveře a vychází ven. Na prahu se ještě otočí a pohrozí kůzlatkům zdviženým ukazováčkem. Ta se však na ni ani nepodívají a zapnou si hned televizi. Za chvíli se ozve bouchání na dveře. VLK (*ženským hlasem): Kůzlátka, děťátka, to jsem já vaše maminka.

Drama také má děj a postavy. Divadelní zpracování – drama je napsáno jako „scénář“ divadelní hry, přestože je např. vydáno knižně. Vystupují zde herci, jsou popsány kulisy. Text je tvořen replikami (monology a dialogy) a scénickými poznámkami. Může být veršované i prozaické. DRAMATICKÉ ŽÁNRY komedie – směšné napodobení skutečnosti. Situační komedie – využití určité situace ve svůj prospěch. Charakterová komedie – zveličení nějakého charakteristického rysu postavy. Konverzační komedie – vtipné dialogy. Tragédie – tragický konec, příběh postavený na konfliktu. Opera – spojení dramatu s hudbou. Muzikál – spojení mluvené, zpěvní a taneční složky. Činohra.

Drama spolu s a patří mezi základní literární druhy a žánry. Klasické drama bývá členěno do 5 částí: expozice = úvodní část, kde autor seznamuje diváka s okolnostmi, které musí znát, aby pochopil další děj a naznačí další děj kolize = zápletka, kde dochází k přiostření naznačeného zápasu a připravuje se srážka krize = vyvrcholení, kde děj vyvrcholí, dochází ke střetu stran a blíží se rozhodnutí peripetie = obrat – po vyvrcholení dojde k obratu děje a jeho rozuzlení. Děj spěje k zákončení katastrofa = konec, dochází ke konečnému obratu Pozn. Na konci někdy bývá i katarze = zakončení. Moderní drama vypouští peripetii – hra má rychlý spád. Hra může být uv

Drama patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy. Drama se tvoří tak, že se příběh vypráví pomocí dialogů a monologů. Základní teoretické principy dramatu ustanovil Aristoteles ve své Poetice, kde pojednává o tragédii. Vznik i rozvoj tragédie do své plné šíře se uskutečnil v antickém Řecku a Římě. Struktura tragédie podle Aristotela: počátek - střed - konec. Struktura tragédie v podání klasicismu: EXPOZICE – uvedení do děje, KOLIZE – zařazení dramatického prvku, KRIZE – vyvrcholení dramatu, PERIPETIE – obrat a možnosti řešení, KATASTROFA – rozuzlení a očista. Úkolem dramatika je podle Aristotela především to, aby mluvil ne o tom, co se stalo, ale o tom, co by se mohlo stát, o možném „podle pravděpodobnosti a nutnosti“.

Drama je vedle prózy a poezie jedním ze základních literárních druhů. Většinou je drama založeno čistě na ději, který je však vyprávěn výhradně pomocí přímé řeči. Děj se tedy posouvá kupředu jen prostřednictvím dialogu mezi jednotlivými postavami (osobami) případně monologu postavy jedné. Děj dramatu je rozčleněn na jednotlivá jednání, scény a výstupy. Existují tři základní dramatické žánry: Tragédie, Komedie a Činohra. Na rozdíl od prózy a poezie neslouží drama pouze ke četní, nýbrž se předpokládá, že dramatické texty budou nastudovány hereckými soubory a uvedeny na divadelní scéně.

Drama patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry. Drama se tvoří tak, že se příběh vypráví pomocí dialogů a monologů. Do剧atu patří tragédie, komedie, hudební formy: melodrama, muzikál, opereta, kabaret, opera.