Běžně snímek z nezávislé produkce, který necílí na masové publikum. Spíš než o komerční profit a jednoduché „odvyprávění příběhu“ mu jde o estetiku a předání nekonvenčního obsahu, proto se často nedostane do kin a musí ho promítat na filmových festivalech. Na rozdíl od mainstreamových filmů u těch artových jen tak „nevypneš“, takže je nedoporučujeme po náročném dni v práci.
Její matka proto najme malířku Marianne, která přes den předstírá, že je Héloisinou společnicí pro zkrácení dlouhých chvil, ale po nocích ji potají zpaměti maluje.
Velmi silný film o zakázané vášni, která je zachycena s detailní přesností a podtržena originální hudbou, mapuje dojmy z první lásky a náladu několika letních dnů.
Film je plný znepokojivých scén a málomluvných postav, které dávají vyniknout podivně tíživé atmosféře.
Může to vypadat jako příběh z deliria, ale ve skutečnosti jde o barvité drama o identitě a odcizení, které říká, že tvoje ztráty tě definují stejně jako to, co máš.
Pod vrstvou naturalistických scén pro silnější povahy se skrývá kritika krváků, polidšťování psychopatů, lhostejnosti k násilí, neochotě pomáhat druhým nebo schopnosti ospravedlnit zlé skutky, které sami pácháme.