Pod toskánským sluncem, 60 %
Krásy Toskánska lákaly již renesanční malíře, takže není divu, že přitahují i filmaře z celého světa.
Prvním z nich je Pod toskánským sluncem (2003) – romantickou komedii s Diane Lane v hlavní roli režírovala Audrey Wells podle vlastního scénáře, jež vycházel ze stejnojmenného románu Frances Mayes.
Filmaři zamířili do okolí Florencie, Lazia, Arezza a Montepulciana.
Druhým v Toskánsku natáčeným snímkem je romantická komedie Dopisy pro Julii (20120) režiséra Garyho Winicka.
Na celém snímku je navíc zajímavé, že role bývalých milenců, kteří k sobě po letech našli cestu si zahráli Vanessa Redgrave a Franco Nero, bývalí životní partneři, jejichž cesty se rozešli v sedmdesátých letech.
Po letech se ale k sobě vrátili a od roku 2006 jsou ale manželi.
A jelikož se snímek hlavně o dopisech Julii, nemůže chybět slavná Verona, ale ani Siena a Pienza.
Třetí romantická komedie z Toskánska sálá sluníčkem a dobrou náladou.
Ve stínu slunce (2005) režíroval Brad Mirman a do hlavních rolí obsadil Harveyho Keitela a Joshuu Jacksona.
Natáčení probíhalo v asi nejkrásnější oblasti Toskánska – v okolí Sieny a Val d'Orcia.
Je ale na čase opustit Itálii a podívat se do prosluněného a zpěvem naplněného Řecka.
Slavné hity skupiny ABBA zabalené do letního muzikálu byly zárukou velkého úspěchu, kterého se snímku Mamma, Mia! (2008) skutečně dostalo.
Filmaři vsadili na ostrovy Skopelos a Skiathos a pláž Damouchari.
A míříme do Francie, do Provence, dalšího v létě oblíbeného místa.
Moje léto v Provence (2014) vás sice nezavede do nekonečných fialových lánů levandulových polí, ale do olivových hájů, jejich větve šumí díky slavnému mistralu.
Natáčení pak filmaře zavedlo do měst Saint-Remy-de-Provence, Saintes-Maries-de-la-Mer, Eygalières a Les Paluds de Noves.
Provence podruhé a jedna z nejslavnějších knih Petera Maylea ve filmové, trošku pozměněné podobě z roku 2006.
Vše podtrženo výbornými hereckými výkony Russella Crowa, Marion Cotillard a Alberta Finneyho.
Hlavní hrdina opouští hektický Londýn a vrací se na jih Francie, aby zde prodal pozůstalost po strýci – vinici, na které strávil většinou svého dětství.
A pokud byste se chtěli vydat po stopách filmařů, nesmíte minout Gordes, Bonnieux, Cucuron a Ménerbes.
Francie potřetí, ale tentokrát opouštíme Provence a míříme do Paříže.
Amélie s Montmartru je jedním z mých nejoblíbenějších filmů.
Základem pro její příběh byly vzpomínky a různé události, které režisér snímku Jean-Pierre Jeunet začal sbírat v roce 1974.
Cestující trpaslík tak má například předlohu ve vtípcích, které se v 90. letech udály ve Francii a Anglii.
Pokud ale neradi cestujete a mátě raději českou tvorbu, je tu něco i pro vás.
Těmi nejlepšími letně laděnými snímky jsou určitě rodinné komedie Jak dostat tatínka do polepšovny, Léto s kovbojem, Kopretiny pro zámeckou paní a Pětka s hvězdičkou.
Ty také nikdy nezklamou.