Hyam Hyams se narodil v Aldgate 8. února 1855. V roce 1881 se Hyams přestěhoval (společně se svou matkou, třemi bratry, dvěma sestrami a švagrem) na Mitre Street 29. Živil se jako prodavač ovoce. Někdy těsně poté se Hyams oženil s ženou jménem Rachel, se kterou měl dvě děti – syna Williama a dceru Kate.

29. prosince 1888 Hyams skončil v policejní vazbě na Leman Street a odtud byl poslán do whitechapelské nemocnice pro chudé, kde jeho zdravotní stav diagnostikovali jako delirium tremens (duševní nemoc obvykle doprovázená halucinacemi a přeludy, způsobená těžkým alkoholismem). Po třinácti dnech byl 11. ledna 1889 Hyams propuštěn, ale asi po třech měsících, 15. dubna 1889, byl ve whitechapelské nemocnici pro chudé hospitalizován znovu. Ještě týž den byl převezen do blázince v Colney Hatch (při převozu se vzpínal, proto musel být pod dohledem). V Colney Hatch byl popisován jako násilný a nebezpečný, a to zvláště vůči své manželce, kterou napadl sekáčkem a omylem přitom zranil svou matku. Rovněž je u něj rozpoznána epilepsie a závislost na alkoholu. 30. srpna 1889 byl z Colney Hatch propuštěn jako plně uzdravený, ale jen o 10 dní později byl znovu hospitalizován v londýnském blázinci na Stone Kent poté, co na svou ženu zaútočil nožem. Jeho manželka uvedla, že během posledních devíti let prodělala 4 potraty kvůli Hyamsovým záchvatům zuřivosti (trpěl utkvělou představou, že je mu žena nevěrná). Velice často masturboval a postupně propadl pití. Na druhou stranu, byly prý i chvíle, kdy byl velmi milý, zdvořilý, pracovitý a až přehnaně dbal na svůj zevnějšek. 4. ledna 1890 byl Hyams opět převezen do Colney Hatch, kde často prodělával epileptické záchvaty, po kterých býval násilný a vulgární. Jinak se choval klidně, ale ke své manželce byl krutý. Personál blázince ho popisoval jako úskočného a nebezpečného šílence, který ničil své lůžkoviny, špínou čmáral po zdech, vykřikoval různé obscénnosti a velice často onanoval. Jeho paranoia o tom, že ho jeho manželka podvádí, zašla dokonce tak daleko, že obviňoval zaměstnance blázince z toho, že s ní mají poměr. Chvílemi si prozpěvoval, pak zase křičel a prosil Boha, aby si ho vzal k sobě. Jednou dokonce žádal personál, aby mu dali nůž, kterým by se mohl zabít. Jakmile se ale někdy dostal k nějakému ostřejšímu předmětu, okamžitě zaútočil na zdravotníky. Jednoho dokonce bodnul do krku, ačkoliv zranění bylo jen povrchové. Během svého pobytu v Colney Hatch několikrát napadl nejen personál, ale i ostatní pacienty. Hyam Hyams se z Colney Hatch už nikdy nevrátil, zemřel zde 22. března 1913 na epilepsii a kardiovaskulární degeneraci.

Je vcelku jasné, proč se Hyams ocitnul na seznamu podezřelých v případě Jacka Rozparovače. Byl to zcela zjevně šílenec, který měl na svém kontě několik útoků nožem. Poprvé byl zavřen v blázinci asi 7 týdnů po vraždě Mary Jane Kellyové, která byla poslední obětí Rozparovače. Jednu dobu bydlel na Mitre Street, jen kousek od Mitre Square, kde byla zavražděna Catharine Eddowesová. Mimochodem, její tělo bylo nalezeno nedaleko oken domu na Mitre Street 8, ve kterém měl kdysi Hyamsův strýc obchod s doutníky. Další Hyamsův strýc bydlel na adrese 254 Whitechapel Road, což bylo v sousedství čísla 253, na jehož schodech (po vraždách Strideové a Eddowesové) nalezl Thomas Coram dlouhý nůž zabalený v zakrváceném kapesníku. Když byl Hyams poprvé hospitalizován ve whitechapelské nemocnici pro chudé, jeho adresa byla 217 Jubilee Street, Mile End. Hned v sousedství, v čísle 218, měl jistý pan Marsh obchod s usněmi. V říjnu 1888 dcera pana Marshe Emily hlídala obchod, když dovnitř vešel neznámý muž v černém kabátě s výrazným límečkem a ptal se, kde bydlí George Lusk, šéf whitechapelského výboru bdělosti. O něco později si sám Lusk povšimnul podobně vyhlížející muže, jak pozoruje jeho dům. Jen o pár dnů později obdržel Lusk poštou slavný dopis ,,Z pekla“ s polovinou lidské ledviny. Nejzajímavější na celé této teorii je svědectví Josepha Hyama Levyho, který spolu s Harrym Harrisem a Josephem Lawendem viděli kousek od Church Passage (která vede na Mitre Square) postávat ženu a muže (pravděpodobně Catharine Eddowesovou a Rozparovače) jen několik málo minut předtím, než byla Eddowesová zavražděna na Mitre Square. Levy ve své výpovědi sám uvedl, že poté, co dvojici uviděli, řekl Harrisovi: ,,Nemám rád, když se vracím domů a kolem se motají takové existence. Odcházím!“ Co tak Levyho vyděsilo? Navíc, po vraždě se v novinách psalo o tom, že Levy něco ví, ale bojí se o tom mluvit. V roce 1891 se Hyamsova matka přestěhovala na Mitre Street 24. Tento dům vlastnil Henry Lyons, strýc Levyho manželky. Také Hyamsův strýc bydlel v roce 1861 v blízkosti Levyho rodiny. Je tedy docela dobře možné, že se Levy a Hyams znali! Levy pak onu osudnou noc poznal Hyamse ve společnosti ženy, která byla později zavražděna, pochopil, že Hyams je whitechapelský vrah a bál se vše povědět policii.

Neexistují ovšem žádné důkazy o tom, že se Hyams a Levy opravdu znali nebo že Levy poznal muže ve společnosti Eddowesové. Stejně tak to, že tělo Eddowesové bylo nalezeno kousek od oken domu, ve kterém měl kdysi Hyamsův strýc obchod, je pravděpodobně pouhá náhoda. Nůž nalezený na Whitechapel Road nebyl nikdy spojován s vraždami Rozparovače. A ani popis muže, který se tak vehementně domáhal Luskovy adresy, se neshoduje s Hyamsem. Podivný cizinec měl asi 40 let, měřil asi 6 stop a mluvil s irským přízvukem. Hyamsovi bylo v té době 33 let, měřil 5 stop a 7 palců a mluvil s přízvukem typickým pro East End. A rozhodně nikdo nemůže tvrdit, že onen židovský podezřelý, o kterém se zmiňuje Anderson, byl zrovna Hyams. I přesto ale nemůžeme brát na lehkou váhu to, že Hyams byl nepopíratelně šílený a že opakovaně útočil na členy své rodiny i na zdravotnický personál. Pokud nebyl vrahem Hyam Hyams, tak jím byl někdo s podobnou duševní poruchou.